Tak jsem zase sedla ke stroji a pustila se do sukní, které jsem měla delší dobu v hlavě. Sebrala jsem odvahu a stříhla do látek.  S půlkolovu jsem se trošku natrápila, protože látka pod strojem byla velmi živá. Ale o půl třetí ráno jsem hlásila "DOŠITO". A pampeliškovou jsem hned vyvěrala do práce. 😀