Šiju je takto již pár let, vždy, když se mi nastřádá hromádka již přeřezaných zbytků látek (tak mě to naučila Evka:-)
No a podsedák pod nimi-to je story sama o sobě-Manžel přinesl kovovou židličku, přál si na ni podsedák, aby jej nezebala dupka (nářečně řečeno). Vytáhla jsem jeden bloček, který jsem kdysi šila do deky u Bell, ale nakonec se mi ta rudá hvězda nejen nepovedla, ale v závěru dooost nelíbila (evokovala ve mně jistý typ politiky), proto do deky zařazena nebyla. Jenže taky mi ji bylo líto vyhodit. Nyní na ni došla řada. A já jsem konečně byla spokojena, že našla využití. Pak mi manžel řekl, že mu to na poli se židličkou bude slušet. No a já myslela, že ji má do sklepa. Ale co, hlavně že hvězda bude za hvězdu:-)))